Barbora Šemberová↓
Galerie
Odkazy
Studium
2015–2021 | Malba 3, AVU (Michael Rittstein, Josef Bolf, Jakub Hošek) |
2020 | Malba 2, AVU (Vladimír Skrepl) |
2019 | Utrecht School of the Arts, Utrecht |
2018 | stáž na UMPRUM, Intermediální konfrontace (J. David) |
Popis diplomové práce
A byla tam papírová zem, a já jsem se dostal až k vám sem
Ve své diplomové práci čerpá Barbora Šemberová z knihy České lidové pohádky. Zvířecí a Kouzelné editora Jaroslava Otčenáška. Navazuje tak na své předešlé práce, tematicky spojené s lidovými tradicemi, zvyky a rituály, konkrétně rituály okolo svatby. Tyto činnosti si někteří spojují se svými životními cíli a představou šťastného života. Pokud člověk splní určité úkony, bude se mu dobře dařit až do smrti. Když se žena před svatbou ubrání zlým silám a strašidlům, se svým manželem bude žít spokojeně, dokud je smrt nerozdělí. Šemberová využívá symboly strašidel a prvků z rituálů, a zobrazuje tak pomyslné cesty života. Pohádkami přímo navazuje na lidské životní příběhy. Ty vymýšleli a vyprávěli lidé po celém světě, přičemž vypravěči i posluchači si byli vědomi toho, že jsou smyšlené.
Barbora Šemberová pracuje s vědomím, že pohádky odrážejí povahu lidí (byť nevíme, z jaké doby a země), a vybírá si z příběhů konkrétní okamžiky. Jde o momenty, skrze něž se většinou docílí dobra a šťastného konce pro kladného hrdinu. Často velice kruté prostředky k dosažení dobra jsou v příbězích zmíněny lehce a samozřejmě. Na to, jak jsou tyto okamžiky vyprávěny, se autorka soustředí a příběhy převypráví.
Výsledkem je soubor velkoformátových kreseb, menších olejomaleb a dřevěných objektů, které se mírně odlišnými způsoby snaží zobrazit výše zmíněné principy. Šemberová klade důraz na barvy, i skrze ně vypráví část příběhu. V kresbách na sebe vrství konkrétní obrazy a abstraktní barevné plochy nanesené suchými a olejovými pastely. Dřevěné nekonkrétní objekty pro ni suplují prostředí, přírodu i bytosti. Motivy vrší na sebe, v jedné práci je zobrazen vždy jeden příběh. V celku se příběhy i jednotlivé motivy opakují, znovu a znovu se vyprávějí. Barbora Šemberová divákovi nenechává jasná vodítka, jak obrazy, kresby a objekty číst. Existují jen další verze příběhu.