Zlata Ziborova↓
Galerie
-
Board made of recycled fused shards (Brokisglass) together with dehydrated bacterial cellulose
-
Detail symbiotické kultury bakterií a kvasinek (SCOBY), uvnitř fermentační tekutiny
-
Bakteriální celulóza v intimní blízkosti těla, z fotoperformance série I Feed Them, They Dress Me, 2023, fotil Rudi Koval
-
SCOBY nadechující se, v pozadí deska Brokisglass
-
Autoportrét s dehydratovanou bakteriální celulózou, I Feed Them, They Dress Me, 2023, fotil Rudi Koval
-
-
-
Odkazy
Studium
| 2021–2024 | Nová média 2, AVU (Kateřina Olivová, Darina Alster) |
| 2023 | pracovní stáž na TROP institutu pro umělecký výzkum, Ljubljana (Maja Smrekar), Slovinsko |
| 2023 | stáž Královská akademie výtvarných umění v Antverpách, In Situ3, Belgie |
| 2018–2022 | AVU, Intermédia I (Milena Dopitová) |
| 2021 | stáž UMPRUM, Ateliér hostující umělkyně (Maja Smrekar) |
| 2020 | stáž AVU, Ateliér hostující umělkyně (Paulina Olowská) |
Popis diplomové práce
CorpUs SCOBY
Zlata Ziborova se zabývá ekofeministickou posthumanistickou teorií a mezidruhovými vztahy. Pracuje s organickým odpadem, bakteriemi, kvasinkami a zvířaty a využívá materiály produkované vlastním tělem.
V projektu CorpUs SCOBY se zaměřuje na poetický výzkum mezidruhových vztahů a významnou podobnost lidské tělesnosti s ne-lidskými/více-než-lidskými tvory a entitami.
Prozkoumává tyto vztahy společně se symbiotickou kulturou bakterií a kvasinek (zkráceně SCOBY), která metabolizuje cukry a kofein pro nápoj kombucha a jako vedlejší produkt vzniká bakteriální celulóza, která se podobá lidským tkáním a kůži.
Základem projektu je nádoba z recyklovaného skla, ve které se rodí na základě objemu fermentační tekutiny různé „bytosti“. Vystavěné prostředí skleněné „dělohy“ tak nese úlohu biologické entity otevírající prostor pro koexistenci a interakci mezi lidmi a mikrobiálním životem. Autorka vystupuje jako mikrobiálně situovaná tělesnost, která osahává, ochutnává, opečovává, očichává, povídá si a pozoruje tuto bohatou kulturu v provázaném vztahu. Ve vztahu, ve kterém rozpouští své jednotné já, aby mohla dosáhnout na možnost množného my. [1]
1. Bakteriální celulóza se v její práci stává metonymií lidského mikrobiomu, který v současnosti prochází mnohými proměnami. Některé jsou vědomé, jiné jsou důsledkem klimatických a environmentálních změn. Mikrobiom i znečištění nás spojují, a to už od stadia embrya plovoucího v plodové vodě, napříč kontinenty i biologickými druhy, jako evoluční cesta skrze prostor a čas. Bakterie, kvasinky a jiné oku neviditelné entity tak přebírají roli svědka a prostředku naší společné cesty.