František Felix↓

Popis diplomové práce

Hořící domek

Hlavním tematickým motivem v práci Hořící domek je stav přihlížení. Přihlížení konstruované tragédii pracující s více časovými rovinami. Rozkolem mezi dynamickým plynutím/planutím a statickou instalací, jež však záměrně pracuje s viditelností času stráveného na konstrukci a výrobě/procesu. František Felix vytváří hraniční situaci, navíc podtrženou antagonickou přítomností vody, která však svou formou nenabízí použitelné řešení. Voda v umyvadle svou formou spíše kopíruje formu systémově nabízené pomoci či řešení, které je propráno přes institucializovanou podobu skutečnosti a míjí se funkčností pro danou situaci.

Pro diváka se v instalaci zpřítomňuje vždy znovu aktualizovaná situace přihlížení tragické události, která je až obsesivně opečována a konstruována do podoby hořícího domku. Zájem je o jednotlivce, který se s tím musí vyrovnat. Najít možnou cestu dál, jak na to, však již práce neprozrazuje. Důrazem na přítomnost přihlížení se otevírají gauguinovské existenciální otázky: „Odkud přicházíme?“, „Co jsme?“, „Kam jdeme?“

Autor si v momentě přijetí na školu stanovil cíl experimentovat a zkoušet různé cesty nahlížení na zpracovaná témata. Tímto postupem se v průběhu času vymaňuje z klasické formy závěsného obrazu a postupně přechází do prostoru, instalace a site-specific umění. Samotný výběr témat se po celou dobu studia odvíjí od palčivosti problémů dané autorovy situace. Jeho dosavadní práce klade důraz na řemeslo, kontakt s materiálem a zájem o jedince v současné společnosti.