Alžběta Nováková↓

Popis diplomové práce

Mezi pozorností a nudou

Jako by ani nebyla vidět. V diplomové práci na ni chci ukázat prstem – pro princip reuse, práci s dosluhující stavbou v současném světě, jsem si vybrala budovu, již skoro nikdo nezná. „Je to tam u Lidlu“ – univerzální fráze, kterou jsem se za půl roku naučila používat, abych popsala místo, kterému se věnuji. Co na tom, že se v okolí mnou vybraného stadionu Hasa nachází Havlíčkovy sady, Vršovické nádraží, nově upravené náměstí nebo Botič. Všichni je známe, ale gigantického pozemku si téměř nikdo nevšiml. A protože já ano, ukazuju na něj a vytvářím scénář, podle kterého by se místo do města mohlo rovnoprávně zařadit. Aby to nebylo to místo vzadu za oblíbeným supermarketem, ale aby se supermarket možná tak ztrácel mezi vším výše jmenovaným.

Záměrně tak svou pozornost směřuji na místa, která působí zcela normálně a možná si na první pohled ani pozornost nezasluhují. Na civilní stavbu, která nenese reprezentativní odkaz doby. Někdy i nutím sama sebe – vždyť bych svůj čas a snahu mohla věnovat něčemu jinému a viditelnějšímu! A tak osciluji mezi pozorností a nudou.

Moje diplomová práce shrnuje témata a otázky, které mě zajímají dlouhodobě: každodennost a běžnost, otázku, jak vytvořit prostředí, které není specifické svou novostí, ale které se integruje a působí, jako by už zde dávno bylo. A tak na břehu Botiče vytvářím veřejné prostory – piazzu pro trávení volného času, propojení z blízkého parku, halu pro veřejnost a sport. Ale také městské bydlení, které může profitovat z okolní prosperující čtvrti Vršovice, klidu blízkého parku i vlastního uzavřenějšího dvoru. Zmnožením funkcí a zvýšením počtu lidí, kteří budou stavbu každodenně využívat a místo zapojí do města během všech fází dne i roku. Přidat pěší propojení, aby bylo každodenně míjeno a povšimnuto, vytvořit místní zkratky a propojky. A také předejít tomu, co se s rozsáhlou stavbou dělo doteď – nebo spíše tomu, že se s ní nedělo téměř nic.