Stanislav Zábrodský↓

Popis diplomové práce

Fourth Moment in Eternia

Diplomové práce vždy prochází různými, ať už vzdálenými, či přímo souvisejícími, vrstvami asociací. Jednou z výchozích představ, se kterou pracuji, je posun v čase – zajímá mě, jak hmota, shluk minerálů, jílů a dalších částí hmoty půdy dokáže za synteticky nastavených podmínek (výpalu) překlenout věky a stát se horninou, kterou by geologický čas zpracovával věky. Po celou dobu vystavení žáru se odehrává široká škála chemických reakcí a fázových přechodů: hliněný objekt uvnitř pece stárne daleko rychleji, než je jeho geologická přirozenost. Růst nově vzniklých krystalů, zhutnění a splynutí materiálu. Anomálie v časovosti. A právě tenhle rozlehlý časový rámec mě vede k archeologii objektů. Zajímá mě moment nalezení věci podrobené krajním podmínkám a ohledávání toho, co se z ní stalo. Imaginace časové proměny teď vytvořeného objektu mě v jednu chvíli vrací k neznámému momentu prvohor a naopak – do zpustlé krajiny, rozpadajících se reliktů toho, co nás obklopuje. Dvojí pohyb zpět i dopředu. Nevím, jestli hliněná deska zestárla a vrátila se do nánosů jílů, do vrstev, kde těžba ještě nezačala. Nebo zestárla, zůstala v koutě místnosti, propadla se spolu se sádrokartonovou stěnou a za podmínek, které ještě neznáme, čeká.

Tuto představu zhmotňují keramické dlaždice, motiv, který se na nich objevuje, vypovídá o dalším mém zájmu: různé formy sběratelství minerálů, hornin, mineralogie a komunity sběratelů kamenů mi nabídly zajímavou perspektivu toho, jak lze uchopit suroviny, které používám při práci například při vývoji receptů glazur. Ve zkratce, přes různé fáze zájmu o sběratelství (syntetická výroba polodrahokamů, technologické zpracování křemíkových polovodičů) jsem začal až obsesivně vše nazírat skrze sběratelství. Od ledvinových kamenů, kdy fyziologie jedince určuje složení kamene, přes schránky mlžů metabolizujících vybrané minerály k tvorbě ulity.

Tyto dva tematické okruhy se vzájemně proplétají. Ve výsledku se dotýkají ve své materiální schránce a ve chvíli, kdy už se stává sběratelství nerostů obsesí, se i keramická hmota mění na artikl, na shluk minerálů s jedinečným složením a pozoruhodným souborem kvalit.

Ideální pozornost vůči mé instalaci je rozplétání právě těchto asociací. Identifikovatelnost toho, co reliéf na dlaždici představuje, je ztížená. Je to obraz, CT průřez ledvinami nebo jen mapa místa. Rozkrývání motivu na keramických reliéfech, dohledávání a spojování neurčitých kontur se svým způsobem potkává s přístupem archeologa. Vše se odehrává jen v domnělé rovině metod archeologie.