Hledání místa

Výstavu diplomantů a diplomantek Akademie výtvarných umění v Praze lze nahlížet z mnoha úhlů: jinak ji vnímá divák, pro kterého bude otevřena deset dní, jinak se jeví v perspektivě těch, pro něž je završením většinou šestiletého studia. Jiný význam tato přehlídka hraje v ročním rytmu umělecké školy, jiný ve více jak dvousetleté historii Akademie. Tyto výstavy jsme si my, kdo jsme se školou spjati – ať už studenti či studentky, nebo pedagogové – navykli vidět jako něco tradičního, neochvějného, cosi, co má své pevné postavení nejen v životě AVU, ale dokonce na české kulturní scéně. Skutečnost je ale prozaičtější, kratší a proměnlivější.

Zárodky veřejných diplomantských výstav najdeme teprve v 80. letech minulého století a první přehlídka mimo prostory školy se uskutečnila až v roce 1992 v Trojském zámku. V roce 1997 byla instalována ve Strahovském klášteře, v roce 1999 v Karolinu, o rok později v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti. V roce 2004 se diplomantská výstava uskutečnila v čerstvě opravené Moderní galerii AVU, v roce 2007 v ateliérech Hlavní budovy AVU a Moderní galerie AVU. V roce 1998 výstava diplomantů poprvé proběhla v Národní galerii, ve Veletržním paláci, kam se pak ještě – s přestávkami – šestnáctkrát vrátila. V roce 1998 také vznikl první katalog výstavy diplomantů. Webové stránky výstavy a Diplomantský festival jsou novinkami roku 2018.

Rozhodnutí uspořádat diplomantskou výstavu v budovách AVU tedy v její relativně krátké historii není dramatickou novinkou, nová je však jeho motivace. Milena Slavická a Jitka Svobodová, kurátorky výstavy roku 2007, která se zatím jako poslední v prostorech školy konala, tuto volbu zdůvodnily nedostatkem financí a nezájmem společnosti o umění. O více jak deset let později byl vstup do budov AVU vědomou volbou. Úvodní slova z dosavadních dvaceti katalogů diplomantů AVU často obsahují úvahy o vypouštění čerstvých umělců a umělkyň do světa a vystavení diplomantského souboru je v nich líčeno jako symbolický přechod z přátelského a chráněného prostředí školy do skutečného a patřičně drsného světa. Takové – vzhledem k okolnostem přirozené – zamyšlení však může vyvolávat dojem, jako by se studium na umělecké škole odehrávalo mimo vnější realitu. Rozhodli jsme se proto svět přivést přímo do školy, obrazně mu ukázat, co a jak v ní vzniká. Žádá si to nepohodlných změn a nemalého úsilí, je to ale příležitost, jak na školu i nás samé nahlédnout jinak. Skutečnost není něco, co na nás čeká až v dospělosti a s čím se můžeme adekvátně potýkat až s diplomem v kapse. Působivé site specific prostředí Akademie výtvarných umění je k podobnému potýkání jen příjemným bonusem.