Území

Tyto dvě fotky dělí těch pár měsíců, kdy uvnitř čtyř budov AVU vznikaly nové diplomové práce. Podmínky pro diplomové práce tvořila celý ten čas komunita mnoha lidí.

Ještě na jaře 2022 jsme nevěděli, jestli reakcí na válku v Evropě může být nadále studovat. Jestli dál nepřerušeně učit a studovat, nebo cestovat někam ještě víc na východ, vézt věci lidem a lidi k nám ze slovensko-ukrajinské hranice.

Ještě na podzim 2022 jsme nevěděli, jestli bude stačit, že nebudeme v ateliérech večer dlouho svítit kvůli drahé elektřině nebo pro šetření teplem některé části školy zavřeme.

Situace nepřestala být nejasná.

Už teď víme, že to není krátká přechodná doba, kdy se ještě vynořujeme z dopadu pandemie a již lidsky, politicky i sociálně pociťujeme prodlužovanou okupaci území nedaleké země.

I na území školy těžce hledáme motivace držet pohromadě a tvořit. Trváme na tvorbě umění a architektury jako způsobu odolávání vnějším situacím. Co už víme nestačí. Učíme se něco, co ještě neznáme. Učit a studovat umění je rozšiřovat si vzájemně životní možnosti, mít na vybranou.